Advent
Plamínek první svíčky na adventním věnci oznamuje začátek nového liturgického roku a také jeho první období – advent. Název “ advent“ pochází z latinského slova, které znamená příchod nebo že se někdo nebo něco přibližuje. V církevním roce je advent dobou, kdy čekáme na Vánoce. Nejde v něm ale jenom o počítání dní, které zbývají do svátků. Ani o plánování toho, jak je strávíme. Jde hlavně o to, připravit svá srdce na tichý zázrak, který se o svátcích může odehrát. V adventní době vzpomínáme na to, co Bůh udělal před dávnými lety, a připomínáme si, že je stále s námi i v našem životě. O Vánocích se naše srdce mohou stát Betlémem, kde se narodí Ježíšek. A stejně tak se můžeme i my sami narodit znovu jako děti Boží. Jak se připravit na ten zázrak? Budeme kolem sebe rozdávat radost, rozsévat úsměvy jako světýlka. Ta nám budou osvětlovat cestu. Jako hvězda Betlémská nás povedou ke dveřím stáje, kde nás čeká to největší světlo.
„Ježíši, chci jít za tebou, pomoz mi rozdávat kolem sebe radost.“
K inspiraci, jak zářit v době adventu, můžete použít adventní aktivitu Rozsviť kometu a ukaž správný směr. Cílem aktivity je inspirovat děti (sebe) ke každodenním drobným či větším dobrým skutkům, díky kterým můžeme rozdávat kolem sebe radost, úsměv a prohloubit mezilidské vztahy. Na vyrobenou kometu budeme lepit drobné hvězdičky, kterými budeme během adventu kometu rozsvěcet. Hvězdičky představují dobré skutku – úkoly, které dětem můžeme ukládat, nebo si je děti můžou vybírat sami. Návrhy na úkoly a více k adventní aktivitě naleznete zde. Cílem je do Vánoc kometu rozsvítit. Můžeme ji pak vystavit nad náš Betlém. Rozsvícená hvězda nám má připomínat, že každodenními skutky směřujeme k Bohu. Máme se snažit každý den ve všem, co děláme, abychom se stali takovými směrovkami pro všechny, se kterými se potkáme. Abychom svítili na cestu sobě i ostatním jako kometa nad stájí a došli jednoho dne až ke Kristu.
Další náměty k adventu můžete čerpat zde:
